Historie školy

První zmínka o škole v Náměšti nad Oslavou je z roku 1345. Tato farní škola byla o téměř 300 let později přemístěna do nedaleké obce Kralice nad Oslavou jako škola bratrská. Po událostech spojených s rokem 1621 se léta páně 1674 škola tentokráte již katolická vrací zpět do Náměště. V roce 1754 je přemístěna do bývalého panského dvorce u řeky, blízko fary za kostelem (místo nynější školy). Roku 1823 byla škola zvýšena o jedno patro a rozšířena na dvojtřídní. Vyučovacím jazykem byla čeština. Správcem školy byl od roku 1820 Václav Rozsypal, po něm následoval Jakub Wasgehtsdichan (1846 – 1872), Josef Sobotka (povolán roku 1869 jako druhý skutečný učitel) a učitel Jiří Odehnal (1872 – 1882).
Péči o školu převzala místní školní rada, volená v Náměšti poprvé v říjnu 1870.
Česká obecná škola byla v roce 1872 rozšířena na trojtřídní. V roce 1879 se začaly na škole na popud německých pánů vyučovat počty a přírodopis ve třetí třídě v němčině. Německé vyučování bylo zrušeno v roce 1884 a němčina byla jen nepovinným předmětem. Do roku 1880 se tísnilo ve všech třech třídách 90 až 112 žáků.
1882 se stal správcem Josef Trubáček, který zde působil až do roku 1916. 1.3.1885 byla slavnostně otevřena čtvrtá třída v nedaleké budově. Třídy však byly malé a nevyhovovaly kapacitě žáků, šířily se rychle různé choroby – chřipka, neštovice, cholera.
Místní školní rada požadovala stavbu nové budovy na místě staré školy. Nová budova měla mít 10 tříd, tělocvičnu a byt pro učitele. Plán nové školy vypracoval Raimund Wolf z Třebíče. Hlavním stavitelem byl Metoděj Rejthar z Rosic. 29.3. 1892 byl položen základní kámen nové školy, slavnostní kolaudace proběhla 17.9. 1892. Vyučování bylo zahájeno 18.9. 1892 a probíhalo v pěti třídách. Školu navštěvovalo 324 dětí.
12.3. 1912 se obecní výbor usnesl o zřízení měšťanské školy, která fungovala společně se školou obecnou. Ve školním roce 1913/1914 byla otevřena první třída měšťanské školy. Bylo zapsáno 43 chlapců a 20 děvčat. Dostavba školy byla dokončena po prázdninách 1915. Tento rok navštěvovalo školu 88 chlapců a 49 dívek, z toho 25 chlapců a 17 dívek se stalo prvními absolventy měšťanské školy. Na počátku války chodilo do školy 369 žáků.
Za války školství velmi trpělo, vyučování bylo omezeno. Po vzniku republiky byla měšťanská škola důležitá pro celý okres. V roce 1925 byla přistavěna kuchyně a v roce 1927 školní dílna.
Koncem školního roku 1924/25 bylo na obecné škole zapsáno 100 chlapců a 102 děvčat a na měšťance 157 chlapců a 111 děvčat. Potom se počet žáků rok od roku měnil. Největší počet žáků škola dosáhla těsně před válkou – obecná 227 dětí a měšťanská 333.
Na místě ředitele se v meziválečném období vystřídali Josef Skoták (do 1925), Heřman Švec (1925 – 35) a František Rybníček. Národní škola měla celkem 13 tříd a často se vyučovalo v provizorních místnostech. Hlavní důraz se kladl na výuku češtiny, dějepisu, zeměpisu a počtů.
Od 1.9. 1945 byla práva obecné školy oddělena od měšťanské, žáci do pátého postupového ročníku chodili do obecné školy a od šestého do osmého ročníku na měšťanskou školu. Do jedenácti tříd chodilo 371 dětí, 169 chlapců a 202 děvčat. Ve školním roce 1953/54 byla zřízena osmiletka sloučením národní a střední školy. Ředitelem se stal Bohuslav Winkler. Počet žáků stále stoupal, proto se v hlavní budově učilo jen od 5. do 9. třídy, jinak se vyučovalo po celé Náměšti. Od 60.let se přecházelo na devítiletou školní docházku.
V roce 1962 byla dostavěna ještě jedna základní škola v Náměšti. V ZDŠ Komenského zůstalo 300 žáků v devíti třídách. Do školy patřili (a dodnes patří) děti z okolních vesnic Jinošov, Pucov, Jasenice, Jedov a Otradice. Od roku 1978 se postupně přecházelo na osmiletou školní docházku. V roce 1985 byla škola postižena povodní.
Žáci školy navštěvovali různé kroužky působící na škole a zúčastňovali se i různých exkurzí a výletů.